Pojezd Olomouc: RideZone

Tentokrát jsme vzali boardy směr Olomouc. Startovalo se u Hudebního pavilonu ve Smetanových sadech, odkud jsme to poslali přes Čechovy sady, kolem Litovelského Pomoraví, nahoru ke ZOO a na Svatý Kopeček. Žádná nudná lajna tam a zpátky, ale chytrý mix cyklostezek, asfaltu, polňaček a míst, kde se ukázalo, jestli máš pod nohama stroj, nebo městskou leštěnku.

Jeli jsme v sestavě 4× esk8 na pneu a 3× jednokolka. Každý měl trochu jiný styl, ale dohromady z toho byla jedna pohyblivá parta na elektrice. Tempo drželi zkušení instruktoři a o trasu se staral místní průvodce, takže jsme nemuseli každých pět minut vytahovat mapu a hádat se, jestli „tohle určitě bude zkratka“. Bylo to bezpečné, dobře naplánované a zároveň dostatečně punkové, aby z toho nebyl školní výlet ve dvojstupu.

Oběd a dobíjecí pauza proběhly v Chatě pod věží v Radíkově. Boardy dostaly šťávu, jezdci jídlo a platební terminál si zrovna vzal osobní volno. Na podobnou trasu jsme doporučovali elektrický longboard s minimálně šestipalcovými koly, ideálně větší pneu. Prý to někdo zvládl i na polyuretanech, ale to už je spíš kurz vytřásání zubů.

Po cestě jsme pokřtili místní pumptrack, užili si Mariánské údolí i zelený koridor kolem Bystřice, Mlýnského potoka, parků a zahrad. Na Olomouci bylo nejlepší, že jsme projeli skoro celé město, ale většinu času jsme místo semaforů viděli stromy, vodu a stezky. Město se někam vypařilo a nám to vůbec nevadilo.  

Celý den bylo kolem 35 °C, ale na esk8 se vedro snášelo překvapivě dobře. Jakmile jsme se rozjeli, foukalo nám do obličeje a místo pomalého vaření zaživa přišel vítr ve vlasech a úsměv jak blázen. Finále jsme pak dorazili malinovo-mangovou tříští ve Zmrzlináriu Flora. Celou trasu uvidíš ZDE. 

Jestli tě podobný pojezd láká, začni nejdřív u výuky. Naučíme tě základy, vybereme správný board a pak můžeš vyrazit s námi — bezpečně, v klidu a bez toho, aby ti první polňačka vysvětlila fyziku po svým.